Jak sme si ucrcli (aneb Havraní turnaj podruhé)

Jak sme si ucrcli

(aneb Havraní turnaj podruhé)

Opět sem tu s tak podrobným infem jak jen to a jak si
to pamatuju. Jak už Azmír řekl, většina momentů je pro Plaváčky nezachytitelná
a nepochopitelná, ale pokusím se, seč mi síly stačí.

Pátek večer už sem tu popisoval vice zde

takže přejdu rovnou k sobotě.

Nikde sem nezmínil kdo se zúčastnil. Takže: Azmir,
Bulo, Jack, Klokan, Mazut, Skippi, Zrzek. 

SOBOTA:

Krásné probuzení v Brně (kde nás hostil Azmír a časem
i Kocur) pokazil krapánek déšť, ale my ho ani necítili po cestě k šalině, páč
se z nás odpařoval, jak sme byli nažhavení. Teda kromě Klokana...jeho první slova
ráno byla: "nikam nejedu, bolí mě břicho", načež ho Zrza vytřepal ze spacáku a
bylo po Kopru.

Cesta v poho, žádní revizoři (ale přijít mohli, páč
někteří lidé z našeho týmu..ano řeknu to...vědomě porušili zákon a jeli
načerno!!!). Do Blanska sme se dostali jak sme potřebovali a po chvilce váhání
a hádání sme za pomoci Pavlíka dosáhli svého cíle. On totiž Pavel dostal za
úkol od pana kapitána zapamatovat si cestu od žel. stanice k hale. Pavel se ale
minul povoláním, měl být politik! Jak to vypadalo: MY:"dem správě??" Pavel: "jo
jasně (30 sekund pauza) - asi". MY: "to je za tímhle kopečkem Pavlíku?". Pavel:
"jo jo, už to vidím (30 sekund pauza) - myslím. Atd atd.

Zapomněl sem zmínit, že celé Blansko je do kopce a
hala se nachází na jeho vrcholu..i když ulice se jmenuje Údolní. Hala je o
poznání větší než naše a nachází se v ní o poznání víc lidí. Když sme dojeli,
byli sme sice skoro první, ale pak se to slušně naplnilo.

Žádné uvítací komando sme nenašli (ono ani nebylo -
řídilo se to tam heslem "si tu a hraješ - dobrý, jinak drž hubu a dívej se".
Takže sme se podle toho zařídili, našli sme šatnu, probudili v ní nějaké lidi a
rychle se převlíkli do dresů, páč někdo zjistil, že hrajem už druhý zápas a to
s KIVI (líheň pro LILY). Něco málo sme kukli na první match (sorry, nevím kdo
to byl) a najednou nadešla naše velká chvíle.

OSTO6 - KIVI

Kdo říká, že neměl trému, tak kecá. Já byl u matury v
poho a tady se mi klepaly kolena. A to poznamenalo celý náš první zápas -
nervozita. Jo a taky to, že KIVI nás rozklepli jak vajíčko. Byli všude a my
nikde. Jediné štěstí, že to nikdo nenahrává na video ty zápasy. Nevím jak to přesně
skončilo, ale myslím, že sme dali jen 4 góly. Jo tak už sem si to konečně
ujasnil..takže pro statistiky: zápas skončil 4:9 v náš neprospěch.

Naprosto vyčerpaní (myslím, že hlavně psychicky) jsme
konečně zaslechly poslední hvizd, provolali slávu soupeřům a šli si sednout. No
teda fyzicky jsme na tom taky nebyli nic moc. Ono střídat jednoho vám moc
nepřidá. Popíšu situace, které nastávaly na poli nejčastěji.

SITUACE 1 - Jste úplně fyzicky na dně a dete střídat.
Sundáte si helmu a vidíte Sigmiča jak valí na střídačku. Tak dete zpátky do
pekla.

SITUACE 2 - Jste úplně fyzicky na dně a dete střídat.
Při běhu ke sřídačce vidíte, jak zrovna Skipák střídá Sigmiča. Nadáváte, ale
hrajete dál.

SITUACE 3 - Jste úplně fyzicky na dně a dete střídat.
Při běhu ke sřídačce vidíte, jak zrovna Skipák střídá Sigmiča. Nadáváte, ale
hrajete dál. O chvílu později se už ke střídačce plazíte, ale Skipáka zrovna
střídá Pavlík. Nejste žádný hajzl, takže 7 sekund počkáte a dete vystřídat
Pavlíka. Pro Pavlíka nastává situace č. 1.

SITUACE 4 - Jste úplně fyzicky na dně a dete střídat.
Na lavičce vám Sigmič řekne, že fakt nemůže, jestli byste to eště minutu
nevydržel. Vy víte, že to nevydržíte (a minutu už vůbec ne), ale odolejte těm
jeho kukadlům. Tak dete poblit někoho na platz.

Takže příště si s jedním střídajícím...moc neužijem.

OTO6 - KLOKANI

Po naprosto směšném čase (asi jenom hodina a půl) dem
do pekla znova. Tentokrát proti samotným arcisatanášům podporovaným nájemnými
žoldáky z Prahýýýý (škoda, že ten přízvuk nejde napsat). Při úvodním stání v
řadách nám říká OTA, ať jim nedáváme víc než 20 fíků, to by byl prý pro ně
trapas. Že oni nám dají tak 5 a budou spokojeni. Evidentně na to zcela v
průběhu zápasu zapomněl. Nebo nám normálně kecal.

Jak popsat tenhle zápas? Zkusím to: rozskok (100%
případů vyhrál Zak), pak modrá šmouha letící po parketách a následuje vlnící se
síť. Dostali sme gól. Deme na čáru. Rozehráváme. Kazíme v lepším případě druhou
nahrávku. Modrá šmouha. Gól. Opět na čáře. Přihrávají mi, střílím. Nevím, kde
je balon..kolem prolétli 4 modré šmouhy. Stojí kolem naší brány a čekají na
nás. Dovalíme, jak nejrychleji to de, ale oni už si stejně stihly vyměnit tak 8
nahrávek. Konečně vcházíme do vlastního obranného postavení. Nad hlavami nám
lítá pro změnu žlutá šmouha. Porušuje naprosto všechny fyzikální zákony, ale to
není nic ve srovnání se Zakovou lakroskou. Ta porušila snad i geotermální.
Takhle to šlo 2x13 minut. Což byla hrací doba. Kláda jako prase - 4:19 - Ota se
později u guláše omlouvá, že zapomněl, že to mělo být naopak.

V sobotu sme i 2x pískali (teda Azmír na straně a
Zrzek jako hlavní). Zbytek týmu zapisoval. Ani Bosák by se nemusel stydět za
takové komentáře. Pak nastala naše chvíle.

OSTO6 - WALLOWA

Zcela zničení (po všech stranách) sme se zregenerovávali
v místní hospůdce po nážeru od Klokanů. Trvalo nám to 3 hodiny, než sme byli
opět jakž-takž fit.

K matchi s Wallowou sme nastupovali s tajnou (ale o to
silnější) nadějí v srdci, rukách a lakroskách.

Hvizd písk a je to tu. Dáváme první gól. Radost, euforie,
chci skrečovat zápas. Nahrávka střídá nahrávku a to dokonce někdy víc než 3 v
kuse. Sem tam i nějaká střela, z kterých se překvapivě hodně ujímá. Poločas sme
vyhráli. Týýý krááávo. Druhý je ale o něčem jiném. Hrajem jak ponocní, skoro
nevystřelíme. Eště že sme se aspoň 2x dostali na jejich půlku a co sme tam
hodily, to tam padlo. Wallowa nás tlačí, ale překvapivě držíme obranné
postavení (poprvé v životě). 20 sekund před koncem vedeme 10:9. Pak se to ale
celé po..zvrtlo. Je srovnáno. Do konce zbývá asi 10 sekund a to už ani
nedoutíkáme k jejich bráně. Konec. První a jediná remíza turnaje se zrodila.
Ale pravidla pamatují i na tu. Střílí se 4 střely na gólmany, asi ze
vzdálenosti 6 metrů. Začíná střílet Wallowa. Jejich kapitán narval břevno, tak
sem to vzal do ruky já. Je tam! Od nás pokračuje Azmír, který dal tak haluzácký
gól, že...no prostě Azmir. Pak Pavlík...ten vystřelil naprosto někam jinam, než
stál branař, ale pak zjistil, že jeho lakra z posledního střetu taky vypadá
naprosto jinak, než si ji pamatoval. Prostě si nezkontroloval náčiní a pak to
tak dopadlo. Pak Klokan - nedal. Je to opět remíza. Takže náhlá smrt - kdo dá,
vyhrál. Opět střílí jejich kapitán, ale Zrzek kryje. Pak du já. Gólošovi sem to
prorval mezi nohama, ale asi ho tečl a míček pak trefil tyč. Nato následuje
zajímavá konverzace, která navždy zůstane v naších myslích (a hlavně srdcíh).
Stavím Azmíra, ale de ke mně Skipák a říká: "Špunte já sem eště nebyl." A já na
to "A chceš jít?". A on "Hmm...já nevím, asi ne..nebo jo..jo chcu...fakt!!". A pak
Skippi přišel a golmana čistě propálil. Veni vidi vici. Radost je
obrovská, dyť je to náš první vyhraný turnajový zápas. Aplauduje celá hala...to
byl nervák.

Dem slavit.

OSTO6 - KRUPOTO

Hodně pozdě večer sme narazili na KRUPOTO. Borci, co
nakonec skončili druzí, byli v poho a pěkně se nám s nima hrálo. Dokonce sme
dostali v druhém poločase podporu (jen teď nevím jestli víc fyzickou nebo
psychickou - my ho milovali za vše dohromady) v podobě ze Znojma se
navrátivšího Jacka. Jen tak hodně mimochodem - zajímavé, že Jack přijel SÁM. No
to je jedno. Kdyby ČD nebyli času dost, tak stihne i první půlku. Žalobu
sepíšem pak. Myslím, že posledních 5 minut měli nahnáno, páč to bylo asi 10:8
pro ně (poločas nádherných 8:4 pro ně), ale nakonec to skončilo velmi solidním
výsledkem 9:12 pro Krupoto.

Večer sme se umyli v krásně teplé vodě (asi tak jak v
Okrouhlicích) a že pudem na pizzu. Všude bylo buď plno, nebo nevařili, takže
sme koupili bagety na benzině a ve vlahém jarním vánku a příjemně osvěžujícím
deštíku ( ta vichřice se prý jmenovala Emma) se vydali hajdy chrápat do
tělocvičny (někteří doslova - Azmir).

NEDĚLE

Hned ráno sme měli pískat první zápas - problém byl,
že to bylo už v 8.30 což bylo stráááášně brzo. Sice eště asi 5 minut po
oficiálním začátku leželi a spali na ploše lidé, ale nakonec sme ho odpískali.
Někdy v průběhu tohoto zápasu dorazil i Skippák (který spal v Brně) a
dovalil nám asi 50 rohlíků..prý na snídani. Ten by se pro tým i rozdal! Hned
nato sme hráli s Blanskem.

OSTO6 - BLANSKO

Nastupovali sme se smíšenýma pocitama a myšlenkama.
Smíšeli se ve mně tyhle dvě: mám utéct a jít spát nebo počkám, až mě pošle spát
ten dvoumetrový stodvacetikilový borec z Blanska? Škoda, že nehrál Kessidy -
tohle byly postavy přímo pro něj. Ale nekonec sem byl mile překvapený - borec
mě neposlal do věčných lovišť (i když se na mě jednou zamračil - včera se mi o
tom zdálo a doufám, že už se to nebude opakovat - tohle si musím prát sám) a
navíc ani nefaulovali. Moc hezký match, hráli sme pěkně, teda aspoň mě se to
líbilo. Akorát nevím výsledek. Sem totiž strašně ospalý a zítra musím do školy
už brzo ráno, ale co já bych pro Plaváčky neudělal?? Už je zítra, takže už ho
vím. Skončilo to 12:7 skoro pro nás.

Pak 2 hoďky pauza a následoval zápas o 7-8 místo:

OSTO6 - IKTOČANTE

Tak na tyhle klucí běhaví nebudem mít asi eště dlouho.
Rozemleli nás jak masokostní moučku..takže úplně napadrť. Nešlo nám vůbec nic,
ale stejně sme vsítili 5 branek. Teda nevím jak a kdy, ale padly. Skore 5:13
mluví za vše, ale to mi nemohlo pokazit dobrý dojem z turnaje.

Hned po nás se hrál zápas o postup do finále. Krapet
jiná podívaná, než na nás. Hráli Bax proti Klokanům. Nejlepší zápas celého
turnaje..takové předčasné finále. Klokani teda sice nehráli fotbal, jak to
dělali v sobotu v jednom zápase, když opět čekali až se soupeř vrátí, ale šli
do toho naplno a Bax samo taky. Klokanům přijeli 2 posily a z toho jedna byl
Adis. Po té, co nás poctil pohledem na své pozadí (který věnoval čistě jenom
nám - jak milé), předvedl proč je Klokan. Většina Klokanů má totiž takové
střely jak sem popisoval výše..rozmazané. Ne však Adis - to vidíte nápřah a pak
nic...chcete se mu smát, že ani nevystřelil, ale už slyšíte gólmana jak nadává,
ať sakra (sice to není přesně ten výraz) střílí pomaleji, že ten míček sakra
(opět to není přesně ono) nevidí. Prda jak dělová koula po 15 litrech semtexu.
Eště že nejsu branař. Skóre se přelévalo z jedné strany na druhou a rozdíl
myslím nebyl nikdy víc než 2 na jedné nebo druhé straně. Nakonec vyhráli
Klokani a postoupili do finále, ve kterém se utkali s Krupotem (Klokani
vyhráli).

Pak už sme jenom čekali na předání diplomů. Dostali
sme takovou hezkou fólii za 8. místo a valili na vlak. Celou cestu nás
vyprovázela Emma, takže o zábavu bylo postarané. Jinak z cesty dom moc nevím,
páč všichni chrápali jak zařezaní.

Takže příště znova, s více lidma, lepší technikou,
více gólama a nahrávkama, eště větším odhodláním a s minimálně třema Klokanama.

Sportu zdar a lakrosu zvlášť.

Bulo