Jarní liga– Zábřeh 5-6. 5. 2012

Páč do Zábřehu je super spojení, rozhodli jsme se, že
vyrazíme pěkně vlakmo (to je jak kolmo, ale vlakem). Z Mikulova nás
vyrazilo 17. Cesta paráda, přestup v BV dvě minuty, v Olmiku pět
minutek, celkově za dvě a půl hodiny jsme byli na místě. Pak nastali krapánek
problémy s hledáním hřiště..to je tak, když patnáct lidí prostě spoléhá na
to, že někdo si na tu mapu klikne a podívá se, kde to je...já to přece dělat nebudu,
on to někdo zjistí...přístup jak od osmiletého fakana.  Druhá věc je, že sem doma zapomněl vypsanou
cestu a dojeli jsme na jinou zastávku, než sme měli. Takže kufr po Zábřehu
odhadem tak tři kiláky - přitom cesta z nádru na hřiště byla pěkně rovná a
měřila maximálně 500 metrů. Hráli jsme hned jak sme přišli, takže celkem
naknap. Nastoupili sme ve složení: já, Hortva, Umar, Kess, Tade, Marie, Radar a
v neděli dojel i Skipák - chytal Staňa. Hrála za nás i Pája, které tímto
srdečně děkuju, páč kdyby tam nebyla, tak by to dopadlo pravděpodobně jinak.

Zápas s Šohajema se určitě zařadil do mé "top 3"
nejhorších odehraných zápasů v životě. Byl to trapas. Neříkám, že se
Šohajé nezlepšili, ale to co jsme předvedli, nemělo občas s lakrosem nic
společného. Žádný pohyb, nechytání nahrávek, neschopnost zvednout míček, o
nahrávkách ani nemluvě. Poločas 5:5. Na začátku druhého poločasu se zranil
Umar, který si udělal bebí :-) na koleni. Scvakli ho tam na brankovišti dva
Šohajé a buď si natáhnul sval, nebo pohnul kolenem, prostě nic příjemného.
Výsledkem byla skoro bitka a Umarova neschopnost stoupnout si na myslím že
levou nohu. Zápas sme dohráli za čím dál tím větších chyb potupnou prohrou
14:9. Umar s Hortvou jeli do nemocnice, já s Kessem šli pískat a
zbytek odpočíval, páč hned po pískání jsme nastoupili proti Gorbám.

Bohužel Hortva byl furt s Umarem v nemocnici,
takže jsme měli jen jednoho na střídání, což zapříčinilo na střídačce pohyb
lidu, jak na Václaváku. Pěkné na tom zápase byly asi první dvě minuty, když
jsme vedli, pak už nic. Kromě Páji a Kessiho si nebylo s kým nahrát, a
když už se to povedlo, tak dotyčný nevěděl co si s balonkem počít. Tohle
by se lidem, kteří hrají už několik roků, stávat nemělo. Opravdu ne. Strašný
klepec asi 21:7, nebo tak nějak. Parádní, přímo úplně nejvíc nejlepší na tom
bylo, že Wallowa hned po tomhle zápase Gorby porazila 9:3 a to neměla nikoho na
střídání - jejich sestava: Vladek v bráně, Blanka, Wanča, Wičanzi, Kopčem
a Háthí. Ne že bych se pak cítil jako z páté ligy. Pak se pískal ještě
jeden zápas a to bylo pro ten den vše, takže sprcha a navečer odchod či odjezd
na klubovnu. Mají ji tam fakt velkou a pěknou. Večer se hrál hokej - my x
Švédsko - který jsme také prohráli. Kukali sme na to v Žumpě, dali si
jídlo, pivko či nealko a zabalili to. Někteří dříve, jiní později, ale
tentokrát ve vší počestnosti.

Ráno se hrálo s Wallowou, které ovšem odjel Kopčem,
takže hráli v poli ve 4. V poločase jsme vedli asi o gól nebo to byla
remíza, ale byla i doba, kdy vyhrávala Wallowa. A to sme, prosím pěkně, hráli
v pěti. Na konci prvního poločasu dostal Wanča druhý pětiminutový trest,
takže si šel do konce zápasu sednout. Jelikož neměli nikoho na střídání, tak
hrála Wallowa ve třech v poli. Bohužel hrála líp než my. Byli sme totálně
pro smích, být větší cíťa, tak se rozbrečím a uteču se schovat na záchod.
Myslel jsem, že po zápase s Šohajema nás už nic horšího nemůže potkat a
vida...potkalo. Sice jsme vyhráli asi o pět nebo šest, ale být Wallowa
v pěti, či nedej bože mít někoho na střídání, tak sme úplně v hajzlu.
Gratulace Wallowě k bojovnému a vyhecovanému výkonu - nikdy jsem si
nemyslel, že to budu muset ve spojení s Wallowou říct :-), ale kéž bysme
jednou hráli taky tak.

Pak se pískal jeden relativně vypjatý match mezi Wallowou a
Gorbama - tentokrát Gorby vyhrály, ale jen těsně. No a pak jsme šli hrát my
s Klokanama. První poločas paráda, konečně sme hráli lakros. Sice sme
poločas projeli 9:6, ale match to byl pěkný a podle toho jak Kangaroos hráli a
co říkali, tak do toho šli i naplno. Bohužel po první půli následuje i druhá a
tam už sme odešli jak fyzicky, tak lakrosově. Ale i tak to nebylo herně tak
hrozné, jako ty zápasy předtím. Ale klepec jako kráva..myslím 21:9 a to sme
poslední dva góly dali v posledních dvou minutách.

A co děvčátka? 
Neviděl jsem všechno, něco se krylo s naší hrou nebo pískáním, ale
co sem viděl, mě potěšilo. Teda jako jenom z půlky, ale hře zas nebylo moc
co vytýkat. Děvčata chytala nahrávky, střílela, běhala. Všechno paráda, jen
s jednou jedinou droboučkou chybičkou - furt ještě nic nevyhrála. Chce to
víc střel a nebát se hrát jedna na jednoho (či jednu). To bych viděl jako
největší problém. Na trenálech by to chtělo víc trénovat hru do těla, to
neděláte vůbec (kromě Mata Hary) a míření...páč když utíkám na bránu a pak to
z metru narvu bez rozmyslu přímo doprostřed gólmana, tak je to na prd. Ale
být holky kluci, tak si nás dají jak malinu.

Suma sumárum?

OSTO6 - trapas

ECH - chybí krůček k parádě

Vím, že většinou jsou mé články vtipnější a zajímavější, ale
to bych nesměl být z naší hry tak nasraný.

bulo