MLL v Zábřehu

Zábřeh 28-29.3.2015

Účastníci zájezdu: já, Červo, Kess, Umar, Pavlík, Matyáš,
Skippy, Klokan

Z Mikulova jsem vyrazil netradičně s děvčaty,
netradičněji autem a s nejnetradičnější řidičkou Drákulou. Cesta byla
..pro malou slovní zásobu volím slovo zajímavá :-) Kluci, kteří vyjeli o půl
hodiny později, byli na místě o hodinu dřív, ale zato my viděli víc krajiny,
víc silnice a užili jsme si to v mnohem pohodovější rychlosti.

Na hřiště jsem tedy dorazil asi deset minut před začátkem
utkání, takže jsem měl jenom těch deset minut na to, abych byl řádně nasraný.
Takže nakonec dobře, že sme jeli tak dlouho. Na hřiště nás totiž vyklusalo
celých čtyři a jeden smrad, táhnoucí se za náma v gólmanské výstroji. Na
druhé straně hřiště stepovala Wallowa v počtu myslím osm nebo devět a
smála se nám, že nás je jak šafránu. Uklidňoval jsem se tím, že ostatní dorazí
jak v americkém filmu tři sekundy před startem nebo maximálně sekundu po
startu, ale když jsem poprvé přesprintoval hřiště a nikde ani noha navíc, tak
jsem se začal bát. Wallowa chtěla zezačátku hrát gentelmansky a nastoupila taky
ve čtyřech, ale Wicanzi se slovy: "já se tam stejně budu jenom flákat"
nastoupil asi pět sekund po úvodním hvizdu do hry a tím skončilo Wallowácké
gentelmanství. Že sme nemohli dostat nějaký tým, co se nehýbe, neběhá jak
dyliny a nestřílí góly, sme si sice mohli říkat, ale to je tak všechno. První
poločas sme projeli 6:1. O pauze dorazil Matyáš, který jel pozdějším vlakem z
Prahy, protože si myslel (stejně jako my), že nás bude dost. A to bylo pro
sobotu vše. Víc nás nebylo - takže celý den bez střídání. Druhý poločas mnohem
lepší, čistě jenom zásluhou Matyáše, který to tam sázel jak hrášek. Škoda, že
nepřijel o pět minut dřív - zápas sme projeli 7:8 nebo tak nějak..prostě o
jeden. Wallowa pak samozřejmě nos nahoru, ale to se dalo čekat:-) Všichni pevně
doufáme, že se Danovi dobře spí, nebudí ho černé svědomí, či snad nějaké
výčitky, popřípadě, že nebere prášky na nervy :-) ....on ten kluk ušatá totiž
vlezl zezadu Červovi v brankovišti málem na záda, načež nahrál a Wallowa z toho
dala góla (to je ten jeden rozdílový). Rozhodčí bohužel stáli až tři metry od
toho a zrovna jim asi svítilo slunce do očí (na obouch stranách) a to
brankoviště neviděli. Co se dá dělat no...

Pak pískání Hig - Kan s lehce ovíněným Matyášem, načež
následoval zápas s Fénixem. Tohle byla naštěstí pohoda, takže výhra. Sice
utíkat se muselo, ale šlo to. Pak Lanžhot a to už bylo něco jiného. Je jich jak
psů, všichni běhají jak na speedu a navíc už se umí i do branky trefit:-).
Chtěli sme Regému prokopnout koleno, ale nakonec jsme k tomuto odvážnému
plánu nepřistoupili a zkoušeli jsme ho jenom ubránit. Příště to bude to koleno.
Nakonec sice výhra 19:12, ale dali nám zabrat...hlavně teda po fyzické stránce
to bez toho střídání bylo poznat.

Pak už jen skoro teplá sprcha a příprava na večerní jídlo.
Holky ještě hrály a pískaly, tak jsme se vydali nakoupit a pak na klubovnu, kde
někteří na chvilku dáchli a pak už směr Sladovna, kde jsme měli objednaný stůl
pro 20 lidí - takže sme dostali salonek. Počty byly klasicky předzápasové, kdy
nás z Mikulova fakt mělo být 20.....noo a nakonec nás bylo asi 11. Ještě, že
je Wallowa tak nenažraná a přidala se k nám, takže nás bylo fakt 20.
Salónek paráda, dvacet lidí uvnitř, jenom Háthí podával kousky hajzlpapíru na
WC. Číšnice z nás byla lehce nervózní, čemuž určitě nepomohly rozhovory,
které se jí vůbec netýkaly, ale nakonec to dobře dopadlo. Wallowa se mi smála,
že si dávám topinku, ale já po zkušenostech z lig minulých vím, že toho
prostě po lakrose víc nedám. Nebo dám, ale je mi blbě a chce se mi spát. No teď
už to ví i Wallowa :-). Wiči usínal vprostřed řeči, Dan vedle mě regulérně spal
a zbytek skorobrňáků byl taky mimo. Nakonec to dopadlo tak, že Wallowa šla
normálně v 10 spát a jestli nevstali, tak tam spí až do teď.

Večer klasika. Dole v klubovně na chodbičce asi padesát
lidí, piva, lektvary, kytary, karty a taaak. Něco přece jenom bylo nového -
znáte tu scénu z černých baronů? Boha jeho, oni mi tuna jebú! Nooo a my
nemohli do spacárny :-)

Ráno nečekaně všechno v cajku, navíc dorazil Skipák,
takže sme měli i jednoho na střídaní. Což je ale bohužel na Highlanders málo. A
pak taky když se to neuhlídá a v obraně hraje Skipák zároveň s Pavlíkem.
Ale snaha se jim upřít nedá. Zápas nebyl ani tak tvrdý (sice ještě teď mám
krvavý strup na lýtku, jak se mi po něm prošel kdosi, ale celkově v poho),
jako rychlý. Bohužel nakonec naše druhá prohra o jeden - 11:12.

Pak zápas s pěti Klokanama (a gološem). Většinu zápasu
jsme vedli, jednou jsme dokonce utekli o dva, ale ke konci začali Klokani
procházet individuálně a to sme byli v rici. Neumíme bránit. Takže prohra
7:11.

Pak pískání, sprcha a cesta domů.

Pocity rozporuplné. Sem rád, že to umíme uhrát a uběhat v pěti,
ale na druhou stranu je nás přes deset a poloviční účast není úplně košer. Na
lakrosových výkonech některých jedinců není poznat, že to hrajeme už nějakých
sedm let. Po velmi dlouhé době jsem na lize viděl pánvičkaření a zahazování
balónků za sebe přes hlavu bez podívání. Ale stejně nejdůležitější je, že tam
vůbec všichni ti lidi byli - takže díky.

Někdy příště snad v hojnějším počtu.

Pár foteček v galerii.

Bulo