Retro trénink

Tak už tomu je víc než rok, co jsme na amfiku poprvé
uchopili do rukou lakrosky s cílem změřit své síly. Tak mě napadlo, co kdyby
jsme si dali na amfiku takové malé retro, třeby někdy v neděli, když bude hezky
se starýma lakroskama a na kandelábry. V diskuzi uvítám návrh termínů! 

... 

A aby sevám líp zpomínalo, přikládám Jackovi zápisy z
těchto události:

Lakros I aneb jeden opožděný zápis do ekroniky.

Vzhledem k tomu že zápis vzniká až s třítýdenním odstupem (zaviněný nedokonalostí
techniky), bude trošku stručnější. Sešli jsme se tuším - chviličku vydržet,
hledám to v kalendáři - v sobotu 20.1.2007. V deset dopoledne na Amfiteátru.
Dorazil Hortva, Marťan, Srna a PM kteří tvořili jedno družstvo a Skippák, Mazut
, Špunt a já, kteří jsme tvořili druhé družtvo. Na chvilku se přišel podívat i
Zrzek, ale zlákat hrou se nenechal. Ani jsme se moc nerozehrávali a šli jsme
hned do zápasu. Počátek zápasu byl o hledání taktiky - po sólech padlo několik
gólů, ale my jsme řekli: "Ne" . A začali jsme hrát technicky. Zápas
byl pohledný, spousta fines, akcí, skóre se přelévalo z jedné strany na druhou.
Po hodině hry jsme si dali malou občerstvovací pauzu (já si přelepil zranění,
které jsem utržil v souboji s PM) a pokračovali v bojích dalších asi 45 minut.
Už ani nevím která strana nakonec vyhrála, ale zahráli jsme si určitě pěkně.

Lakros II aneb přípravný zápas
č. 2

Po horkotěžkém domlouvání se nakonec na radách všech úrovní rozhodlo že další
přípravný zápas v lakrosu sehrajeme 10.2.2007 v rámci Stalkerské schůzky.
Pozvání dostali hráčská esa z minulého zápasu, stejně tak jako noví nadějní
mladí hráči od roverů. Nakonec se nás sešlo jedenáct - Šputn, Zrzek, Marťan,
Mazut, Hortva, Taklbery, Šárka, Wewerka, Mamut, Padavan a já. Nejdříve jsme se trošku
rozcvičovali a rozhazovali. Zrzek a Hortva si potom jako kapitáni vybírali
složení svých týmů. U Zrzka jsem se sešel já, Špunt, Taklbery a Libor. A začali
jsme hrát. Náš tým hrál se Zrzkem v bráně, Šárkou v obraně, Taklbery v útoku a
já se Špuntem jsme zasahovali, tam kde to nejvíc hořelo. Z počátku jsme si
vytvořili mírný tlak a po chvíli jsme vedli 4:1. Potom s námi soupeř srovnal
krok a začal nás hrubě přehrávat. To bylo ale jen do té doby, než za
povinnostmi odešla Wewerka a síly se na hřišti srovnali. Potom nastalo období,
kdy jsme se přetahovali o každičký gól. Celý tento čas byl poznamenán tím, že
si Taklbery jako útočník nemohla dát gól. Od 12tého nebo 13tého gólu jsme
přestali počítat skóre a jen jsme sledovali rozdíl. Taklbery se konečně podařilo
dát gól (jásali překvapivě i soupeři) a tak jsme se postupně dostávali do
vedení a vypracovali jsme si třígólový náskok. Zúročili jsme tak naši
technickou a hlavně fyzickou převahu. Celkem početné publikum se bavilo hrou
(často né naší, ale třeba golfem, či fotbálkem) Po necelých třech hodinách
běhání za motýli jsme skončili u otřepané fráze kdo dá gól vyhrál. Po kratičké
debatě jsme ji změnili na golý tři - dohromady nebo zvlášť :). První gól se
podařilo vsítit do naší sítě Padavanovi, ale potom zaúřadoval Špunt a třemi
rychlými góly potvrdil naši převahu. Všichni jsme byli totálně unavení a mokří
do poslední nitky. S Taklbery jsme sjeli ještě pro foťák, abychom i příštím
generacím ukázali, co všechno v nás dřímá.

Zrzek