TENKRÁT POPRVÉ

19.01.2015 11:31

Jak pořádně zaskórovat.....

 

 

Hned na
začátek musím napsat, že to sice bolelo, ale stálo to za to. Odhodlával ses
k tomu sice dost dlouho (nemůžeš do toho jít jenom tak, chce to plány a
hlavně čas!), ale nakonec to za to čekání stálo. Přípravy byly velkolepé, ale
to už tak bývá. Upravit se, nastudovat ten správný postup, připravit všechny
pomůcky, vzít ten správný oděv (poprvé nemůžeš vypadat jak šupák), oholit se,
(do kapsy tajně schovat foťák - nějakou památku mít musíš) a můžeš jít na to.

 

Od
úvodního nesmělého otrkávání a ošahávání musíš přejít rázně do útoku. Dej tomu
na začátku tak pět minut, ať víš, co si můžeš dovolit a co už je za hranicí a
když budeš zoufalý, že to není to, co chceš, tak neboj, ono se to časem bude
vyvíjet. Po pěti minutách je ti jasné co a kam, takže můžeš brousit styl útoku.
Chce to čas. Není to jen tak. Nejdřív musíš zjistit všechny slabiny a ne se
bezhlavě vrhat stále vpřed. To dělají jenom zkušenostmi obdaření jedinci, kteří
si to můžou dovolit, což ty nejsi.

 

Takže
když konečně zjistíš co a jak, můžeš udeřit. Záleží už případ od případu,
jestli budeš řadit od jedničky nahoru nebo to rovnou nakvaltuješ na pětku, to
už musíš vycítit sám. Pak už jenom vyrvat - to je jediné co zabírá. Bušit jak
dlouho to pude. Bez přestání a bez milosti. Když už na tom budeš hodně špatně s fyzičkou,
tak si vem time, není to žádná ostuda. Neboj, pochopí to. Ale pak na to musíš
vlítnout jak utžený z řetězu. Na ten time musí zapomenout, jak kdyby žádný
nebyl.

 

A pak
už jenom finišuješ. Neboj se u toho zařvat, někdy ti to pomůže v závěrečném
tlaku.

A pak?

Pak si
vítěz!

 


(a přesně takhle sme vyhráli nad Tate a nad
Blanskem)

Bulo

—————

Zpět