Tvarůžkáč

Tak sme se konečně pořádně "zúčastnili"....aneb
cesta na nás současný vrchol.

Tvarůžkáč

   24. -25.5.2008 I letos se odehrál
tradiční Tvarůžkový turnaj v Těšenicích u Olomouce a to dokonce již 20. ročník,
ale s jednou podstatnou výjimkou - poprvé (a snad ne naposled) se jej zúčastnil
tým OSTO6!! Jmenovitě: Červotoč, Bulo, Hortva, Klokan, Pavlík, Sikin, Skippi a
v neděli i Azmír.

  Dorazili jsme s malými těžkostmi ve třech
skupinách vcelku brzo ráno v sobotu 24.5. První skupina (já+Pavlík+Sikin)
opustila Mikulov už v 4,56 vlakem. Z Olomouce nás pak hodil do místa konání pan
Sigmič. Druhá půlka (Červo, Hortva, Skippi) si pospala a odjela z Brna
Skippákovým Favoritem až v 6,30. Třetí skupina, samostatná jednotka Sigmič,
dorazila po vlastní ose (rodinným autem) již v pátek večer za babičkou a pak na
nás počkal v sobotu na nádru v Olmiku.

  Těšenice jsou taková malíčká vesnice za
Olomoucí a to dokonce tak maličká, že po cestě není ani jeden ukazatel. Hřiště
tam mají taky fajnově schované, v takovém ďolíčku až úplně na konci vesnice.
Když jsme dorazili, asi kolem 8 ráno, zprovozňoval se zrovna bufet a jediný,
kdo byl vidět, byl Iktome z Iktočante. Rozházeli sme si věci na volné lavičky a
začali to, co nám šlo nejlíp...žrát :-). Ještě se musím vrátit k tomu bufetu - to
bylo NĚCO...nejnavštěvovanější místo na turnaji, obrovský výběr, ba přímo mega
výběr z různých pečených, smažených, vařených a jiných lahůdek z kterých vám
šla hlava kolem a to vše za lidové, ne-li přímo studentské ceny. K tomu
příhodně položené okýnko sloužící jako výdejna nápojů všech možných kvalit a
druhů. No prostě když si tohle všechno dáte dohromady, dostane Pavlikovo
nejoblíbenější místo na turnaji. Pokud někdy někde Pavel chyběl, měli jste
takřka jistotu, kde ho hledat:-).

   Sobota ráno pro nás začala, řekl bych,
takovou směsicí radosti, překvapení a strachu v jednom. Byli jsme totiž u toho,
když se psalo nalosování základních skupin. Bylo 16 týmů, takže byli 4 skupiny
po 4. Jacku, proklínali sme tě všichni, jak sme tam leželi či stáli...ty ses
musel škytat - přesně jak si prorokoval: LILY!! Dále pak taky staří známí Ikto
A a Tyšunky. Wallowa se nám smála, ale smích ji přešel poté, co zjistili, že
mají Gusáno a El Nino...to sme se pak smáli my jim.

OTO6 - IKTOČANTE A

   I když jsme byli na republikovém turnaji,
kde jsme skoro nikoho neznali, potkali jsme soupeře nám známého až moc. Zápas
to byl nádherný, mě osobně se moc líbil. V bráně nás podržel jako vždy
vynikající Červo a dokonce jsme měli i něco jako obranu (teď jsem tu iluzi
ještě měl...o ni sem přišel až v druhém zápase). Útok se taky sem tam blýskl
pěkným momentem a kdyby Hortva dal místo 3. tyček 3 góly bylo by to eště lepší
- když jsme ho kolektivně po zápase obvinili, že za naši prohru může vlastně
on, sklopil oči a už už se chystal červenat, když v tom ho napadla spásná
myšlenka....."to já ne, to Sigmič!!!". To ste totiž měli tak: náš útok. Hortva
jde do brejku, následovaný Sigmičem na druhé straně, nahrává mu míč před
naprosto prázdnou bránu, kde už ani góloš nebyl, Klokan chytá....a v
Backhamovském stylu přestřeluje střelou spodem prázdnou bránu o dobrých bratru
10 metrů. Škoda, že Hortvovi nešlo moc rozumnět...bych si rozšířil slovník :-)
Konečné skore 11:6 pro Ikto. Ale musím všechny pochválit (i Klokana :-) ) -
dobré to bylo! Pak sme pískali nějaký zápas...nějaké holky proti nějakým klukům,
kde ti nějací kluci zcela jasně převálcovali nějaké holky, takže mi nic
neutkvělo v paměti...teda až na to, že ti nějací kluci byli Gorby Olomouc.

OSTO6 - LILY

  Co k tomuhle napsat?? Teda kromě toho, že padla
má iluze naší obrany? My sme ji vlastně jako měli tu obranu, ale borci z LILY
ji prostě zcela prachsprostě ignorovali...a dařilo se jim to na výtečnou! To bylo
asi tak, jak když vytěsníte z paměti nějakou nehezkou příhodu z dětství...tak oni
vytěsnili z mysli naši obranu. A když tohle udělali s obranou jak potom popsat
to, co udělali s útokem? Vymazali? Zprdelatěli? (od slova dělat si prdel z
někoho). Ani Neruda by nenašel odpovídající ekvivalent. Že bysme dělali něco
špatně to snad ani ne...oni byli jenom prostě rychlejší, tvrdší, sehranější,
lepší, rychlejší a říkal jsem už lepší? Jo? Tak pak eště rychlejší!

   K té jejich pověstné tvrdosti: když jsem
bránil jednoho jejich hráče bez míče, tak se na mě otočil, změřil si mě a říká:
"TUT tak to teda ne TUT, eště jednou TUT a ty ten zápaš nedohraješ TUT - slyšíš
mě ("šeptal" mi to asi z 5 cm do obličeje) TUT?? Nedohraješ TUT, tě odvezou
TUT!!" No že bych zrovna z toho radostí skákal 2 metry do luftu tak to ne, ale
že bych ho poslechl a sedl si na prdel tak to taky ne...šak mě taky bolí malíček
eště teď a to sem měl asi štěstí. Jo eště se mi prošel Aleš Jehlička po špičce
kopačkou, ale to možná nechtěl...páč když na někoho skočíte s nohou napřaženou
metr před sebe, tak evidentně nechcete. Chtěl jsem tady popsat nějak ftipně
klasický jejich útok..ale na tom nic vtipného nebylo..náhra, náhra, náhra,
střela, gól. Sem tam někdo na zemi, sem tam o pár náher míň. Jejich hráči se
zjevovali na naprosto nepravděpodobných místech, kde podle fyzikálních zákonů
neměli co dělat - jako že v jednu chvílu byl Kolouch za mnou těsně za půlkou a
asi tak o sekundu a půl později byl už zas na půlce, ale mezitím stihl dát gól
a doutíkat zpátky. A jestli si myslíte, že přeháním, tak nepřeháním.

   Zajímavou funkci si jako vedlejšák našel
Červo - vytahovač míčků. Bylo totiž jen velmi málo útoků, které neskončili
gólem, takže Červova nejčastější pozice byla zády k půlce, když lovil míč ze
sítě. Ale abych jenom nestrašil...sou hratelní. Dali sme jim dva góly..ten
první normálně ze hry v první půli a ten druhý těsně před koncem, když mě
nechali, aby si i jejich gólman zachytal. Suma sumárum - 24:2

OSTO6 - TYŠUNKY

Tak trošičku sme si na holkách zpravili chuť z
předchozího utkání. Jako respekt sme měli, to zas jo... po tom, jak nás klepli v
Okrouhlicích. Ale pravidelné trenály dou znát. A když se daří tak se
daří..takže i kombinované akce nám šli, náhry před bránu najednou šli chytat,
sem tam se i doťuknutí z první z luftu podařilo. Konečný výsledek 13:3 v náš
prospěch.

   A pak už se šlo jenom slavit!! Teda
předtím sme chtěli jít ještě do sprchy, páč někteří z nás i běhali :-), ale
přes záplavu děvčat z Ikto B to fakt nešlo...a společně nechtěli :-(. Takže sme
sbalili saky-paky a odjeli do blízké tělocvičny...byli sme tam sice první, před
náma byla jen jedna holka a Zak, ale stejně sme čekali minimálně půl hodiny.
Holka totiž okamžitě jako první vletěla do sprchy a když už tam je jedna, tak
ostatní začnou považovat sprchu za nějaký majetek rodu, nebo něčeho takového, a
rázem ju znárodní. Takže se tam půl dne trousí po jedné a mocně mrkají, jako že
to nebude dlouho trvat, a že sme přece jako gentlemani a že už tam fakt žádná
další není...a ve všech bodech se pletou:-) No voda klasika, ale aspoň nebyla
úplně ledová..jen studená.

   Ubytovali sme se v hale a pak sme
vyrazili zpátky na hřiště do bufetu. A jak je člověk dehydrovaný, tak............ ale
to všichni známe ne? :-) Pak zpátky do haly, páč už se jako šlo spát (bylo
21,45), ale nakonec sme se připojili k jakýmsi holkám a vydali se do
"velkoměsta" omrknout situaci...hospa narvaná lakrosákama až po střechu, takže na
nás zbylo místo venku na zahrádce, kam si za náma přisedl Zak a pak i Wallowa
(béčko:-) ). Ale i tak sme se do postele (spacáku) dostali před dvanáctou...mé
obavy, že neusnu byly naprosto liché! Jak šutr tak za minutu. Asi ve 4 přišli parádně
nametení borci z LILY a lehli si vedle nás a prý že si pustí něco na dobrou
noc..nevím co to bylo, ale řvalo to jak kráva. Hezky se nám spalo. Jo tak nějak
kolem 8 přijel Azmír.

   Druhý den sme se vzbudili do nádherného
slunečného dne, což mě ale moc nepotěšilo, páč sem měl (a furt mám) ze soboty
spálenou hlavu a krk. Takže celý den v mikině s kapucí! Hned ráno od 9. nás
čekal existenční zápas s týmem FŤÁCI.

OSTO6 - FŤÁCI

   Ftáci sou ženský tým z Prahy, který vede
ženskou ligu, takže obavy byly na místě. Sou tam prý soukmenovnice, které
lakros paří už 12 roků, takže sem očekával polovičního Otu. (jo Ota mimochodem
přijel ukázat malého Otu - ne nevyslíkal se, přivezl syna - Tomáše...úplný
tata:-)). Nakonec sme ale odehráli sympatický match v kterém sme nastříleli
myslím 15 golů a oni jenom 5. No prostě překvápko hned po ránu. Pak byla celkem
dlouhá pauza, ve které sme kukali například na zápas Klokani - Gusáno, který
Klokani prohráli 13:10, ale něco mi to dalo: poprvé sem viděl Klokany hrát
naplno...tzn. i běhat :-).

OSTO6 - MINIČMEN OLOMOUC

   Nevím jestli se ten jejich název takhle
přesně píše, doufám, že jo. A že tenhle tým neznáte? No není divu..nehrají
žádnou ligu, jen sem tam jezdí po turnajích. Hraje za ně borec, kterému musí
být 50, ne-li víc. A hraje celou dobu, páč neměli nikoho na střídání..a hraje
dobře. Takže jako žádná sranda to nebyla. Snad 5 minut to bylo 0:0. pak sme to
prolomili a poprvé vedli...zápas se přeléval ze strany na stranu, ale postupně
sme začali získávat na převaze...teda aspoň ve skóre to bylo vidět, ale myslím,
že i na územní...ke konci druhého poločasu sme je dokonce zamkli tak na 2 minuty
u nich!! Všichni podali perfektní výkon, spokojenost na všech frontách!
Výsledek 8:4...jo jako VYHRÁLI SME! Takže sme nakonec vybojovali 9. místo, což
bylo z 16. zúčastněných umístění, na které bych nevsadil před turnajem ani
desoš.

  Finále hráli týmy
GUSÁNO - LILY a gusáno vyhrálo 10:9. Nádherný zápas, doteď sem nevěděl, co
všechno lze dělat s lakroskou a hlavně, jak se dá v lakrose běhat!! To bylo
neuvěřitelné, co borci z Gusána nasprintovali. Jo a taky nejkrásnější půl
minuta do konce, kterou sem kdy viděl :-) :-). Jak už kdesi kdosi řekl - kdo
nejel, prohloupil. Nádherný turnaj, který byl perfektně zvládnutý po
organizační stránce. Většinou milí a v pohodě soupeři, do toho dva dny pere
slunce...co víc si přát?? Kréty byly, pivo, limo bylo, jídlo bylo, i ty sprchy
nakonec byly, kde spát bylo....nemělo chybu!! Příště na 21. ročníku nazdar!!!

Bulo