Vyhlášení ligy 2013-2014

Tučapy 10-11.5.2014

Jako tým vyznáváme strategii "když už jedeš na ligu, tak si
pořádně uži!", takže zcela v tomto duchu jsme ještě den před závěrečným
kolem byli čtyři v poli a Mara v bráně. Pak se přidal ještě Orel,
takže nakonec nás bylo krásných pět v poli a Mara v bráně. Holky si
to užívaly trochu míň, těch bylo osm. Cesta v cajku, hlavně že žádný
mainstream.

První match s Šohajama.

"Kde je Azmír? Dyť už hrajem!"

"Sere"

"CO? Nemohl dřív, teď je nás ještě míň" Za pět minut dovalil
Azmír:

"Sorry, sem se musel vysrat"

"Sme si všimli". Hrajem asi deset minut, když tu se ke mně
přitočí Azmír:

"Ty Bulo, mě se chce srát"

"Si asi upad ne? dyť si byl", načež Azmír uražen odchází
klidným tempem střílet góly neklidným Šohajům. Začátek druhého polačasu:

"Kde je Azmír?"

"Kde myslíš?"

"To snad ne..jako fakt zas?"

"Jo jo"

Zápas sme vyhráli a Azmír nebyl už ani jednou. Pak
následovala pauza asi dvouhodinová (Azmír zas nebyl) a pak zápas s Ikto.

"Kde je...do pr.. zas?"

"Prý to bylo fakt natěsno"

Za chvilku přichází Azmír - 
"Kluci já su husita"

"Co?"

"Jak cep, kluci,  jak
cep"

Zápas s Ikto se zapsal do matchů, které si budu
pamatovat určitě dlouho. Hráli jsme nečekaně dobře a v poločase to bylo
"jenom" o 5. Ikto se to asi nelíbilo a tak přitvrdili muziku, na což se dá
reagovat jedině stejnou kartou a páč rozhodčí nechávali zápasu celkem volný průběh,
začali se někteří jedinci štengrovat, kdo to tomu druhému dá víc sežrat.
Skočilo to tím, že Orel se měl s Iktomem tak rád, že mu vysvléknul triko a
následoval by asi ještě zajímavější projev vzájemné náklonosti na zemi, kdyby
ti dva nebyli od sebe odtrhnuti. Pak ještě přiběhnul ze střídačky úplně
zbytečně (ti dva už byli od sebe a skoro klidní) mstitel Pavel a začalo to celé
znova. Následovala sáhodlouhá debata rozhodčích s kapitány ohledně trestů,
která skončila...nějak. Fakt nevím, jak přesně. 
Kluci se ještě párkrát potkali na hřišti a jednou či dvakrát to vypadalo
na opakování, ale horké hlavy asi už vychladly. Celé to ukončil Azmír, který
přišel a říká: "ty voe jak tam tak strašně dlouho debatovali, tak sem se málem
posral."

Zápas jsme projeli, ale hra nebyla špatná, na to kolik nás
bylo. Pak hned bez přestávky zápas s Wallowou. To už sme si drželi Azmíra
za ruky, protože jsme se dozvěděli, že Orel nemůže další match hrát, takže sme
byli opět čtyři v poli. Orel se s náma rozloučil, sbalil rodinu a jel
domů.  Takže Azmír nikam nemohl, ale
naštěstí to překonal celkem hladce, jen nebylo radno pohybovat se v jeho
okolí moc blízko. Nevím, jak se to stalo, ale vedli sme 5:1...a pak sme najednou
prohrávali 5:10, načež sme stahovali, oni odskakovali, Mara chytal jak Rus, ale
nakonce sme to prohráli asi o osm. Ale po dlouhé době sem nebyl naštvaný po
zápase s Wallowou, takže asi dobré.

Mara s Klokanem nás opustili a zamířili domů, takže
celé OSTO6 se smrsklo na 3 lidi. Po vřelé sprše následovalo vyhlášení a po něm
závěrečné focení --- které Azmír prosral. Můžete ho vidět až na poslední fotce
jak zrovna dochází.

OSTO6 - 4.místo

El Chupacabra - 10.místo

Azmír - mínus sedm kilo za den a půl

Odjezd do Holešova na jídlo, pak návrat do Tučap a večerní
zábava - džusíky z různých věcí, kouzla s kartama, průhledné pití,
neprůhledné pití, Hortva kandiduje, orvávačky na hřišti a nakonec i spánek.

Ráno jenom malá růžová snídaně a rychle domů.

Tak příští rok aspoň na bednu co? Ale hlavně víc lidí, čtyři
sou fakt málo !!

Bulo